Iwọn tiẹyinÓ ní ipa lórí iye owó ẹyin. Tí a bá ṣírò iye owó títà ọjà náà pẹ̀lú iye rẹ̀, ẹyin kékeré náà máa ń náwó jù; tí a bá tà wọ́n nípa ìwọ̀n, ẹyin ńlá náà rọrùn láti tà, ṣùgbọ́n ìwọ̀n ìbàjẹ́ àwọn ẹyin ńlá náà ga.
Kí ni àwọn ohun tó ń fa ìwúwo ẹyin? Àwọn ọ̀nà díẹ̀ nìyí láti ṣe àtúnṣe ìwúwo ẹyin láti bá ìbéèrè ọjà mu.
Àwọn nǹkan wo ló ń nípa lórí ìwọ̀n ẹyin? Àwọn ohun pàtàkì tó ń nípa lórí ìwọ̀n ẹyin ni:
1. Ìran ìran
2. Àwọn ìwà ara
3. Àwọn okùnfà oúnjẹ
4. Àyíká, Ìṣàkóso
5. Àrùn àti ìlera
1. Ìran ìran
Ohun pàtàkì tó ń nípa lórí ìwọ̀n ẹyin ni irú àwọn adìyẹ. Oríṣiríṣi àwọn adìyẹ tó ń gbé ẹyin jáde ló máa ń ní ìwọ̀n ẹyin tó yàtọ̀ síra, àwọn àgbẹ̀ sì lè yan oríṣiríṣi irú láti bá ìbéèrè ọjà mu.
2. Àwọn ìwà ara
1) Ọjọ́ orí nígbà ìbí àkọ́kọ́
Ní gbogbogbòò, ọjọ́ tí wọ́n bá ń bímọ, bẹ́ẹ̀ náà ni ìwọ̀n ẹyin náà yóò ṣe kéré sí ní gbogbo ìgbésí ayé wọn. Tí a kò bá ṣe àgbéyẹ̀wò yìí ṣáájú, kò sí ọ̀nà láti san án padà lẹ́yìn náà. Àwọn ìwádìí ti fihàn pé ìwọ̀n ẹyin tó wà ní àròpín máa ń pọ̀ sí i ní giramu 1 fún ìdádúró ọ̀sẹ̀ kan ní ìbẹ̀rẹ̀ iṣẹ́. Dájúdájú, ìbẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ kò lè pẹ́ títí. Ìṣẹ̀dá tó pẹ́ jù yóò mú kí ìdókòwò pọ̀ sí i.
2) Ìwúwo àtijọ́
Ohun kejì tó tóbi jùlọ tó ń nípa lórí ìwọ̀n ẹyin ni ìwọ̀n kí wọ́n tó bẹ̀rẹ̀ sí í tọ́jú ẹyin, èyí tó ń pinnu ìwọ̀n ẹyin tó wà ní ìbẹ̀rẹ̀ ìtọ́jú ẹyin àti títí dé gbogbo ìgbà tí wọ́n bá ń tọ́jú ẹyin.
Àwọn kókó pàtàkì tó ń pinnu ìwọ̀n ẹyin ni ìwọ̀n ẹyin àti bí ẹyin funfun tó ń jáde láti inú ẹyin ṣe pọ̀ tó, àti pé ìwọ̀n ẹyin náà ní ipa lórí ìwọ̀n adìyẹ tó ń sùn àti agbára iṣẹ́ àwọn ẹ̀yà ara inú, nítorí náà, a lè mọ ìwọ̀n wọn nígbà tí wọ́n bá dàgbà. A gbọ́ pé òun ni kókó pàtàkì tó ń pinnu ìwọ̀n ẹyin.
3) Ọjọ́ orí ìfọmọ ẹyin
Bí àwọn adìyẹ tí wọ́n ń tẹ́ bá kéré tó, bẹ́ẹ̀ náà ni àwọn ẹyin náà ṣe kéré tó. Bí àwọn adìyẹ tí wọ́n ń tẹ́ bá ń dàgbà sí i, bẹ́ẹ̀ náà ni ìwọ̀n àwọn ẹyin tí wọ́n ń tẹ́ náà ṣe ń pọ̀ sí i.
3. Àwọn okùnfà oúnjẹ
1) Agbára
Agbára ni ohun pàtàkì tó ń darí ìwúwo ẹyin, agbára sì ní ipa tó pọ̀ lórí ìwúwo ẹyin ju protein ní ìpele ìbẹ̀rẹ̀ ìbímọ lọ. Fífi agbára pọ̀ sí i ní àkókò ìdàgbàsókè àti ìpele ìbẹ̀rẹ̀ ìbímọ lè mú kí ìwúwo ara àti agbára ara tó wà ní ìpamọ́ tó ní ìbẹ̀rẹ̀ ìbímọ, èyí sì lè mú kí ìwúwo ẹyin pọ̀ sí i ní ìpele ìbẹ̀rẹ̀ ìbímọ.
2) Púrọ́tíìnì
Ìwọ̀n amuaradagba nínú oúnjẹ náà ní ipa lórí ìwọ̀n ẹyin àti ìwọ̀n wọn. Àìtó amuaradagba nínú oúnjẹ náà máa ń mú kí ẹyin kéré sí i. A lè mú kí ìwọ̀n amuaradagba inú oúnjẹ náà pọ̀ sí i tí àwọn adìyẹ bá ní ìwọ̀n ara tó tó tí wọ́n sì ń bí ẹyin kékeré.
Ní ìpele ìbẹ̀rẹ̀fifi ẹyinÓ ṣe àǹfààní láti mú agbára àti amino acid pọ̀ sí i dáadáa láti mú kí agbára àti gíga agbára ara sunwọ̀n sí i, a kò sì gbani nímọ̀ràn pé kí protein pọ̀ jù.
3) Àwọn amino acids
Fún àwọn adìyẹ tí wọ́n ń tọ́jú oúnjẹ púpọ̀, ìwọ̀n methionine lè ní ipa lórí ìwọ̀n ẹyin ní pàtàkì. Lábẹ́ èrò pé agbára tó, ìwọ̀n ẹyin máa ń pọ̀ sí i ní ìpele methionine oúnjẹ. Àìtó ìwọ̀n àti ìpíndọ́gba amino acid kan tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ yóò mú kí ìṣẹ̀dá ẹyin dínkù àti ìwọ̀n ẹyin. Dídín iye amino acid tí a fi kún un láìròtẹ́lẹ̀ yóò ní ipa lórí ìṣẹ̀dá ẹyin àti ìwọ̀n ẹyin ní àkókò kan náà. Ó ṣe pàtàkì láti kíyèsí pé ìwọ̀n ara jẹ́ kókó pàtàkì tí ó ní ipa lórí ìwọ̀n ẹyin ní ìpele ìbẹ̀rẹ̀ ìtọ́jú ẹyin, nígbà tí protein àti amino acid kò ní ipa púpọ̀ lórí ìwọ̀n ẹyin ní ìpele ìbẹ̀rẹ̀ ìtọ́jú ẹyin.
4) Àwọn oúnjẹ kan pàtó
Àìtó oúnjẹ tó ní Vitamin B, choline, àti betaine yóò dí lílo methionine lọ́wọ́, èyí yóò sì mú kí methionine pọ̀ sí i fún àwọn adìyẹ tó ń gbé e. Tí methionine kò bá tó ní àkókò yìí, yóò tún ní ipa lórí ìwọ̀n ẹyin.
5) Àwọn ọ̀rá tí kò ní àjẹyó
Dídá epo kún oúnjẹ lè mú kí oúnjẹ dùn dáadáa, kí ó sì mú kí oúnjẹ náà dùn. Fífi àwọn èròjà ọ̀rá tí kò ní àjẹyó pọ̀ sí i lè mú kí ẹyin wúwo, kí ó sì mú kí adìyẹ wúwo. Epo soybean ni epo tó hàn gbangba jùlọ fún mímú kí ẹyin wúwo. Ní àkókò ooru, fífi ọ̀rá 1.5-2% kún oúnjẹ lè mú kí ìwọ̀n ìṣẹ̀dá ẹyin àti ìwọ̀n ẹyin wúwo sí i.
Ó ṣe pàtàkì láti kíyèsí pé tí àìní ọ̀rá bá wà, ẹ̀dọ̀ gbọ́dọ̀ lo sítáṣì láti ṣe é, nítorí náà tí o bá lè pèsè onírúurú ọ̀rá tí ó bá oúnjẹ àwọn adìyẹ tí ń gbé e lọ, yóò mú kí ìwọ̀n ìṣẹ̀dá ẹyin àti ìwọ̀n ẹyin pọ̀ sí i. Ó túbọ̀ ń mú kí iṣẹ́ ẹ̀dọ̀ àti ìlera ẹ̀dọ̀ sunwọ̀n sí i.
6) Ìwọ̀n oúnjẹ
Lábẹ́ èrò pé ìwọ̀n oúnjẹ tí oúnjẹ náà ní dúró ṣinṣin, tí ó sì dúró ṣinṣin, bí oúnjẹ tí àwọn adìyẹ ń jẹ bá ṣe pọ̀ tó, bẹ́ẹ̀ náà ni ẹyin náà yóò ṣe pọ̀ tó, àti bí oúnjẹ náà yóò ṣe kéré tó, bẹ́ẹ̀ náà ni ẹyin náà yóò ṣe kéré tó.
4 Ayika ati Isakoso
1) Iwọn otutu ayika
Iwọn otutu ni ipa taara julọ lori iwuwo ẹyin. Ni gbogbogbo, iwuwo ẹyin kere ni igba ooru ati tobi ni igba otutu. Ti iwọn otutu inu ile adie ba kọja 27°C, iwuwo ẹyin yoo dinku nipasẹ 0.8% fun gbogbo ilosoke 1°C. Ti a ko ba ṣe awọn igbese naa daradara, kii ṣe iwuwo ẹyin nikan ni yoo ni ipa lori, ṣugbọn oṣuwọn iṣelọpọ ẹyin yoo tun dinku si awọn iwọn oriṣiriṣi; dajudaju, ti iwọn otutu ba kere ju, yoo tun fa awọn rudurudu ti iṣelọpọ, nigbati iwọn otutu ba kere ju 10 °C, nitori ilosoke ninu awọn aini itọju ti awọn adie lasan, amuaradagba yoo di asan tabi paapaa ẹru nitori aini agbara, ati iwuwo ẹyin yoo tun dinku. Ti o ba fẹ lati ni iwuwo ẹyin ti o tọ tabi ẹyin nla, o gbọdọ ṣe iṣẹ ti o dara ni ifunni ati iṣakoso awọn adie lasan, ati ṣakoso iwọn otutu ile adie ni 19-23 °C.
2) Ipa imọlẹ
Ọjọ́ orí ìdàgbàsókè ìbálòpọ̀ àwọn adìyẹ tí a gbìn ní àwọn àkókò ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ yàtọ̀ síra. Àwọn adìyẹ tí a gbìn láti oṣù kẹwàá sí oṣù kejì ọdún kejì máa ń ní ìbí ní àìpé nítorí àkókò oòrùn tí ó gùn díẹ̀díẹ̀ ní ìpele ìdàgbàsókè ìkẹyìn; àwọn adìyẹ tí a gbìn láti oṣù kẹrin sí oṣù kẹjọ ní oòrùn ní ìpele ìdàgbàsókè ìkẹyìn. Àkókò náà máa ń kúrú díẹ̀díẹ̀, àwọn adìyẹ náà sì rọrùn láti dá ìbẹ̀rẹ̀ ìṣẹ̀dá dúró. Bíbẹ̀rẹ̀ agbo ẹran ní kùtùkùtù tàbí kí ó pẹ́ jù lè ní ipa lórí ọrọ̀ ajé.
5 Àrùn àti ìlera
1) Àwọn adìẹ tí ìwọ̀n antibody wọn kéré, tí kò ní agbára ìdènà àrùn, tí wọ́n bá ń dààmú lójijì tàbí tí wọ́n bá ń tẹ̀síwájú, àti àwọn àkókò àkóràn àrùn kan tàbí àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ tó tẹ̀lé e yóò fa ìwọ̀n ẹyin tí kò péye;
2) Àìtó omi mímu àti dídára omi tí kò dára yóò ní ipa lórí ìwọ̀n ẹyin.
3) Oògùn tí kò tọ́ yóò tún dín ìwọ̀n ẹyin kù.
4) Ìlera ti eto inu ati ẹdọ yoo tun ni ipa lori iwọn ẹyin naa. Awọn okunfa ti ko dara wọnyi yoo ni ipa lori jijẹ ounjẹ, gbigba ati gbigbe awọn eroja, ti o yorisi aini awọn eroja ti ko ṣe taara, ti o yorisi iyipada iwuwo ẹyin lati ibi ti a fojusi.
Báwo ni mo ṣe lè mú kí nǹkan sunwọ̀n sí iiwuwo ẹyinlẹ́yìn tí a ti yan oríṣiríṣi kan?
1. Fiyèsí sí oúnjẹ àti ìtọ́jú àwọn adìyẹ tí wọ́n ń tọ́jú ní ìbẹ̀rẹ̀, kí ìwọ̀n àwọn adìyẹ ní ìpele kọ̀ọ̀kan lè ju ìwọ̀n tí a ṣe déédéé lọ, kí o sì gbìyànjú láti ≥ ìwọ̀n tí a dámọ̀ràn, kí o sì rí i dájú pé àwọn ẹ̀yà ara tí ó dára, títí kan ètò ìbímọ, ṣe pàtàkì.
2. Pípèsè agbára tí ó yẹ kí a nílò àti ṣíṣe àtúnṣe ìwọ̀n amuaradagba oúnjẹ àti amino acid gẹ́gẹ́ bí ọjà ṣe nílò lè mú kí ìwọ̀n ẹyin pọ̀ sí i.
3. Fífi epo oníyẹ̀fun tí a fi emulsi ṣe kún un pẹ̀lú fatty acid tó wà ní ìwọ̀n tó yẹ lè mú kí ìwọ̀n ẹyin pọ̀ sí i.
4. Ṣàkóso ètò ìmọ́lẹ̀ kí o sì yí ọjọ́-orí àwọn adìyẹ tí wọ́n ń gbé ọmọ padà láti ṣàtúnṣe ìwọ̀n ẹyin tí ó wà ní àròpín.
5. Fiyèsí sí ìwọ̀n oúnjẹ tí a ń jẹ kí o sì ṣàtúnṣe ìwọ̀n pàǹtí tí a ń fi fọ oúnjẹ láti mú kí ìwọ̀n oúnjẹ pọ̀ sí i, kí o dènà ìfọ́ oúnjẹ àti kí o mú kí ìwọ̀n ẹyin pọ̀ sí i.
6. Tí ìwọ̀n otútù bá ga, ṣíṣe àtúnṣe ìwọ̀n otútù nínú ilé ń mú kí àwọn adìyẹ tó ń gbé ilé fún oúnjẹ pọ̀ sí i, ó sì lè mú kí wọ́n pọ̀ sí i.iwuwo ẹyin.
7. Ṣàkóso àwọn oògùn mycotoxins, mú àwọn oògùn tí kò bá ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì mu kúrò, kí o máa tọ́jú ìlera ẹ̀dọ̀ àti ìfun, kí o sì lo gbogbo èròjà oúnjẹ dáadáa.
Àkókò ìfìwéránṣẹ́: Oṣù Kẹfà-29-2022










